Dark Shadows je kombo breaker. Docela drastickým a ne zcela pokorným způsobem přerušuje éru burtonovsko-deppovské spolupráce. Nicméně za to, že je film tak špatný nemůže ani Burton, ani Johnny Depp. Burton zde ve svojí roli nezklamal a opět vytvořil originál svět, jehož pravidla a zákonitosti vyplývají z reálného světa, ale sem tam se objeví nějaká ta čarodějnice nebo upír. Případně obojí. Vizuál celého filmu je příjemně temný, část filmu odehrávající se v dávnější minulosti mi připomínala pohádkové zpracování Ďábelského holiče z Fleet Street.
Johnny Depp se projevil také ve svém lepším světle. Hraje upíra staré školy, který na slunci nematomorfuje do discokoule, ale začne se z něho kouřit. Deppovi se musí však přiznat, že v poslední době se dokáže stylizovat buď do role podivných asociálů (opět zde připomenu Ďábelského holiče) anebo dementa ala Jack Sparrow (anebo Tonto). Ve prospěch dementa, kterého mají lidi radši. Nicméně Depp nezklamal a předvedl standardní výkon (což však znamená, že se jeho výkon ničím neodlišuje od ostatních filmů, žádný herecký koncert nečekejte).
Co Temné stíny zabíjí je totálně brakovitý scénář. Seth Grahame-Smith vyniká především svojí konverzí Abrahama Lincolna do světa upírů, nebo spíše upírů do světa Abrahama Lincolna. Nakonec proč ne, sranda musí být a není jediný, Pride and Prejudice and Zombie mluví za vše a je to podstatně větší krávovina. Jestli se v Temných stínech snažil o pohled na upíří problematiku z druhé strany, to netuším, nicméně ať se snažil o cokoliv, dopadlo to dost špatně.
Co mě na scénáři tak štvalo? Především fakt, že pokládá více otázek než odpovědí. Chloe Mortenz se v jednom momentě promění ve vlkodlaka. Jen proto, aby se pokusila porazit hlavní záporačku, což se jí nepovede, omdlí a vůbec přidělává problémy. Vlkodlaci jsou i tak původci problémů. Ve filmu o nich není řeč. Vůbec. Do světa Temných stínů patří vampýři a magie, potažmo čarodějky. Najednou KabOom! a zjistíte, že na světě se pravděpodobně potuluje potvor mnohem více. V důsledku tohoto film nedrží konstantní hutnou temnou atmosféru, kterou by si celé téma zasluhovalo, ale spíše se tváří jako jemná rodinná komedie, která je zahalena do tajemného hávu burtonovské stylizace.
Film vychází ze stejnojmenného seriálu z roku 1967, jež se stylizací dost podobá Burtonovým prvním kraťasům. Navíc se film od seriálu v jistých nuancích odlišuje. Především na půl hodinovém prostoru dokázal vybudovat hutnou atmosféru, která není narušována dobovými hippies úlety, i když kopíruje dobu a situaci. Seriál z šedesátých let se dočkal ještě remaku na začátku devadesátých, konkrétně v roce 1991, nicméně s původním motivem si, stejně jako filmové zpracování, vůbec nezadá.
Film je příjemnou oddychovkou, od které však nečekejte tradiční burtonovské dobrodružství. Burton sice vidět je, nicméně pouze ve stylizaci a vizuálních orgiích. Oproti seriálové předloze film dost pokulhává a je spíše rodinným filmem na podobné večery bez proudu a důležitých plánů.
