Do srdce temnoty

Monotónní zvuk ve mě budí hrůzu a zároveň očekávání něčeho nového. Jak to bude vypadat dnes? Budu odcházet spokojený, vyděšený nebo rozčarovaný? Stejně tak jako vždy přichází stín. Někdy na sebe bere podobu slunce, někdy je černější než sama noc. Pocity děsu se mísí s pocity zoufalství, kterými na mě uměle působí. Nikdy nevypadá přirozeně. Několikaletá zkušenost s tímto místem ve mě budí nejistotu budoucího.

Do nosu mě udeří pronikavá vůně. Takhle voní přetvářka. Podle tónu, se kterým se mnou místnost mluví dokáži určit, zda odejdu spokojený nebo ne. Tři stejně velká okna ve mě evokují zdánlivou svobodu, která však končí nárazem na ušpiněná skla a nemoderní záclony. Bývá tu zima. Zima, která udržuje moji bystrost v pozoru. Neunikne mi tak jediná přínosná informace, kterou mi místnost řekne. Půdorys místnosti připomíná kasu, nedobytný trezor, naplněný štěstím i běsem.

Nejsem v tom sám. Spolu se mnou je tu vždy různý počet spolubydlících. Všichni se známe. Každý na každého něco ví. Máme svá tajemství. Právě oni se stali mým pohonem. Bojují po mém boku proti stínu mnoha tváří mluvícím jazyky mnoha chutí. Většinou chutná sladce, za cukrovým patosem občas však proudí splašky. Je jen na vás, jak dlouho chcete ochutnávat.  

Hodina končí za čtyřicet pět minut. Monotónní zvuk nyní nebudí hrůzu. Vysvobozuje.

Text vzniklý jako slohová práce na téma Do srdce temnoty - místo, které mě přitahuje a zároveň děsí (slohový útvar - líčení). Celá práce je pojata alegoricky a od původního tématu se, přiznávám, možná odchýlil trochu více, než jsem původně očekával a chtěl. Realitu však nezměníš.

Kdysi dávno...

Sněhurka je lesní lupič...


Máte rádi pohádky? Líbil se vám Shrek? A máte rádi Cameronovou z House? Musíte mít pak rádi nový seriál z produkce ABC - Once upon a time. 


Klasickou Sněhurka zná každý. Královna nemá Sněhurku ráda, pošle ji do lesa na smrt, ta z toho nějak vyvázne, přifaří s k trpaslíkům, královna to zkusí podruhé, vyjde jí to, Sněhurka je mrtvá, přijede princ, dá ji pusu, ona obživne a máme tu happy end hodný bratří Grimmů, kteří příběh o Sněhurce nejspíše zaznamenali poprvé. Mimochodem, věděli jste, jak ten námět vůbec vznikl? Zajímavá story.

Na první pohled se vše zdá tak, jak má být. Tvůrci se zde ale rozhodli jít dál a tak nám připravili alternativní příběh, kde to polibkem a happy-endem nekončí, královna nakonec znovu povstane, všechny zakleje a my se dostaneme do par...

...to je asi tak vše, co potřebujete vědět z příběhu a já vám nevyzradil hlavní pointu. Zkrátka ještě jednou - polibkem to nekončí a vrah rozhodně není zahradník.

V hlavní roli se objevila známá tvář Jennifer Morrison, kterou známe z House jako již zmiňovanou Cameronovou (a dostává zde o dost více prostoru, což není ve všech ohledech dobře). Každopádně se na ní hezky kouká a halenka zastrčená za opaskem jí sluší. Její jednodušší parťačku hraje Ginnifer Goodwin, kterou naopak nezná snad nikdo (já si ji pamatuju jen z toho životopisnýho snímku o Cashovi), které role zapšouklé učitelky/ošetřovatelky docela sedne. 

Nemůžu si ale neodpustit zmínku o Robertu Carlylovi, který zde hraje roli, která mu sedí jako prdel na hrnec. Rampelník v jeho podání je kupec, kterého nechcete potkat. Pan Gold je zastavárník, kterému byste svůj mobil nesvěřili, protože byste se báli, aby neoddělal Vaši ženu. Snad to dělá jeho hlas, snad jeho laciný úšklebek na tváři, ale za mě patří rozhodně k těm postavám, které tenhle seriál posunují dál. 

Once upon a time může na první pohled působit lacině a sladce, obzvláště pak pohádkové scény, na druhou stranu, lepší pohádku pro dospělé na pokračování dneska asi neseženete. Takže pokud chcete vidět Sněhurku jako zloděje, Popelku jako zlatokopku a vždycky jste si přáli zjistit, z jakých poměrů pochází zlá královna, rozhodně si nenechte Once upon a time ujít.