A trochu si za to můžu i sám, protože jsem to sem očividně nenapsal dost jasně a tak se na chudáka Kate spustila snůška nadávek, přesahující kauzu o které jsem psal minule. Ale o tom tu psát nechci. Nebo vlastně tak trochu chci, ten nápad mi vnukl právě tento příklad.
Oba jsme se tu s Kate dostali do pozice pomyslných vůdců. Ona vedla hatery, já jsem vedl hatery. Všichni se pak začali nesnášet navzájem. Celé to pramenilo z absence mozků přívrženců jedné či druhé strany. A abych si nasypal trochu popela na hlavu, tak i z mého špatného vyjádření. A abyste si nasypali trochu popela na hlavu i vy, tak z vaší loajálnosti v přejímání názorů cizích a ochotou nechat sebou manipulovat.
Zkuste se teď vžít do situace, že nejde o malý bezvýznamný spor na Twitteru, ale například o stanovy politiky nebo zahraniční diplomacie státu, nejlépe totalitního, na jejichž vyhrocení k extrémům se to dá objasnit nejlépe. Vůdce, který ve skutečnosti ani nemusí být vůdce, ale pouhý teoretik myšlenky - Marx u komunistů, Nietzche v případě nacismu apod. Chtějí jen rozšířit svoji myšlenku, která ve své ryzí podstatě nemusí být vůbec špatná, jenže...
Každý plán má své trhliny a člověk má vrozenou schopnost tyto trhliny samovolně hledat a potom v závislosti na hladině morálky je více či méně využít pro svůj prospěch. Může jít o jednotlivce, kteří si pak pomocí těchto trhlin samotný plán upraví pro svoji vlastní potřebu a využívají ho k další manipulaci, může jít o celou skupinu, která si to vyloží tak jak je doslova řečeno, nečtou mezi řádky, případně si z toho vyberou věc, která se jim v globálním měřítku nejvíce hodí případně převyšuje negativa - všichni budou mít práci, peníze a dostatek jídla, nicméně se v rámci těchto opatření musí postřílet židé, odpůrci naší myšlenky, homosexuálové, ale koho to zajímá, když budeme mít co jíst... Chápete, kam se vás tím snažím nasměrovat?
Vůdci (ve smyslu tvůrci myšlenky) by se měli lépe vyjadřovat, za předpokladu, že se jejich posluchači (společnost) nenaučí přemýšlet.
A v příštím článku se už o Kate ani nezmíním, přísahám!
Pokud jde o Stalinovo zavírání kostelů i o to v dnešní Číně: takové potlačování náboženství mělo být ospravedlněno Marxovým výrokem, že „náboženství je opium lidstva“. Marx to řekl v roce 1844, kdy bylo opium a opiové deriváty jediným účinným lékem proti bolesti, který si člověk mohl vzít. Marx je sám bral. Byl vděčný za dočasnou úlevu, kterou mu poskytovaly. Prostě jen zaznamenal, nepochybně bez odsudku, že náboženství může přinést podobnou úlevu lidem v ekonomické nebo sociální tísni. Bylo to věcné konstatování faktu, ne heslo. - Vonnegut, Kurt: Muž bez vlasti
Žádné komentáře:
Okomentovat