zbytky cizích mozků
vytvořily mapy,
po dlažebních kostkách
je roznesly mé tlapy.
jsou to mozky cizí,
nicotné a prázdné,
jejich myšlenka cizí,
než rozkvete, dřív zvadne.
snad není tam taky
moje šedá kůra,
mozkomíšní lalok,
co nedal bys zaň bůra.
Mám nutnost vám říct o tom, co v poslední době dělám a jak se cítím. Takže pokud vás to nezajímá, překoktali jste úvodní zlo-verše, tak ctrl+w. Jestli mě máte trochu rádi, alespoň se pozdržte a můžete mi nahonit čas, který tráví lidi na blogísku. Sleduju totiž statistiky, víme?
Slavím úspěchy, zapíjím krachy. Možná by bylo vhodnější říci slavím úspěchy, ignoruju krachy. Má mysl je tak trochu bohémská. Za 14 dní maturuju a nedá se říci, že bych byl připraven. Neřeším to. Spoléhám na svoji přirozenou výmluvnost a prořízlou držku. Vysekala mě z kde čeho, tak proč by nemohla vyřešit i tohle?
Na druhou stranu. Státní část maturitní zkoušky mám za sebou. Na výsledky si počkám, nechci dělat předčasné závěry. Mám ze sebe ale dobrý pocit. Didaktický test z češtiny se povedl, sloh snad taky (až na drobné odchylky od tématu, psal jsem úvahu - téma č. 8). Matematika byla piece of cake, ale ze zkušenosti vím, že jsem strašný hovado a zmatkář, takže často píšu, že 2 +2 = 5. Snad tentokrát stálo štěstí při mě. Zásadně píšu na první dobrou a nekontroluju.
Dost teď přemýšlím, když předstírám učení. Říkám si, co bude za padesát let, sto let, deset let, za měsíc, zítra. Vymýšlím si katastrofické scénáře zombie apokalyps, soukromého bankrotu nebo mojí kariéry v parlamentu.
Zítra dělám přijímačky na vysokou. Vysoká škola báňská v Ostravě, Ekonomická fakulta, obor Ekonomická žurnalistika. Něco, co jsem chtěl v poslední době dost dělat. Psát. Touha psát se mě drží asi nejdéle z mých vášní. Chtěl jsem být grafikem, programátorem, designérem, webovým návrhářem, bohémem (to mě ještě moc nepustilo). To všechno v posledních 5 letech a v dost intenzivní míře. Všichni mě zrazují od Ostravy. Nevím. Tápu. Sám přemýšlím, jestli tam ve finále chci. Uvidíme, jak to všechno zítra dopadne. Napsal jsem dobře NSZ (Scio), asi tak o 100% lépe než ostatní uchazeči. Jinak příprava neproběhla žádná. Trochu punk, trochu lempl.
A taky jsem dostal dvojku z chování. Zrovna dneska mi to bylo sděleno oficiálně. Tak mám radost. Z toho, že náš gympl a jeho vedení nezklamalo a ještě mi něco připravilo. Abyste věděli, já nikdy nebyl vzorný student. Spíš vždycky ten, co vyčnívá z davu, neschopný sehnout hlavu před jakoukoliv autoritou. Tak se mi to vrací jako bumerang. Nicméně proč škola kontroluje to, co dělám ve svém volném čase, sic v místě, kde probíhá výuka (tělocvik) a promítá to do výsledné kázně, nechápu. A proč se o tom, že na mě byla podána stížnost, dozvídám jako poslední, chápu ještě méně.
Abych to uvedl na pravou míru a jen tu tak planě nekecal. Párkrát jsem vyzvedával přítelkyni z tělocviku. Vlezu do tělocvičny, nikdy nic nenamítá, sednu na lavičku, čumim, co cvičí, když skončí, zvednu se, dám si v automatu kafe a vypadneme spolu pryč. Lidská drzost je nebetyčná, takže si pár krav vzpomnělo, že mě nemají rády a nechtějí mě tam. Tak to upalovaly říct rovnou třídní, ta to upalovala říct ředitelce školy. Výsledek = snížená známka z chování, znechucený já, naštavaná přítelkyně, zklamaná třídní. Klasický gympl ve Skutči. O něm se taky rozepíšu, ale to až tam nebudu oficiálně veden jako student (ze zřejmých důvodů).
Hodně teď taky čtu. Hrozně mě baví 1984 od Orwella. Po dlouhé době, kdy jsem četl Nesba, Browna a další braky literatura, která má co říct. Nevím, proč už se v současnosti tak nepíše. Nebo o tom přinejmenším nemluví, tudíž se to nedostane k širší veřejnosti. Bestsellery jsou děsný sračky, na klasiku se pomalu zapomíná a současná literatura, která má myšlenku, není marketingově výhodná. Napadla mě paralela s tehdejším samizdatem. Teď sice chytrá literatura není zakázaná, ale forma nákladu je v lecčem podobná. Velká nakladatelství vám spíše ukážou prostředník, než aby si přečetla váš rukopis. A vůbec to spisovatelé mají v současnosti strašně složitý.
Mám kapelu. Virvál, pyčo. Máme bandzone, fejsbůček a dokonce jsem sesmolil nějaký ten anglický text na last.fm. Najdi si nás, jestli chceš. Hrajeme rockový vlastní věci. Jsem s náma spokojenej. Za pět měsíců jsme udělali neuvěřitelnej kus práce. Z bigbítovek jsme začali dělat hudbu, která (alespoň nám) dává trochu smysl. Měli jsme už první koncert. Na vidle párty v Zaječicích o páleční čarodějnic. Ostudu jsme neudělali. Jsou náhravky, jsou fotky. Mám nás rád.
Tak zase příště, snad už trochu víc smysluplně (ne, že bych si dělal naděje). Čtěte mě!
Žádné komentáře:
Okomentovat