Dneska to bude jen krátký, slibuju.
Studuju k maturitě, momentálně zpracovávám filozofii. Projíždím to dost intenzivně a troufám si říci, že i se stroprocentním nasazením, snažím se tomu věnovat celou svoji mysl, abych pochopil. Koupil jsem si k tomu i barevný fixky, abych si dokázal, že to beru vážně.
Zaráží mě ale jedna věc. Filozofie tu byla od nepaměti, o bytí, existenci, poznání, společnosti a dalších aspektech života lidi přemýšleli od antiky. Svoje myšlenkové proudy rozvíjeli, přejímali, modifikovali, zavrhovali a mnohy se kvůli nim i zabíjeli. Přes dva tisíce let nám předkládají, jak dosáhnout poznání, správného života a vyrovnanosti (štěstí) v duši. Stejně tak předložili několik modelů více či méně utopické společnosti.
Tak proč, řekněte mi někdo proč, kolem sebe vidím tolik lidských trosek bez cíle? Proč je společnost v takovém stupni rozkladu, že mívám pocit, že funguje už jen samospádem, vlastní setrvačností? Udělali chybu nedůslední myslitelé nebo společnost hluchá k jejich myšlenkám? Objevuje se sice rozpor mezi mocí a rozumem, kdy jedno často popírá druhé. Společnosti vládne, ať si to chceme nebo nechceme, několik oligarchů skrývajících se za maskami jiných zřízení. Ale pořád je tu masa.
Proč je i masa hluchá? Podle Orwella (román 1984) by právě nejnižší třída (proléti) měly být východiskem z totalitní rozpadlé společnosti. Běžný občan musí poznat nesprávnost jednání vyšších elementů společnosti. Tak proč je hluchý?
Žádné komentáře:
Okomentovat